Vratič obecný (Tanacetum vulgare)

Vratič obecný (Tanacetum vulgare)


Léčitelství a klasická medicína

Používání vratiče pro lékařské účely má dlouhou historii. Nejstarší dochovaný záznam v tomto smyslu pochází ze starověkého Řecka. Později, v 8. století našeho letopočtu, byl mimo jiné pěstován v bylinných zahradách římského císaře Karla Velikého a mnichy v benediktinském klášteře v Sankt Gallenu.

Drogou rostliny jsou nakvétající nať, listy a květ, které se získávají ve volné přírodě, nebo v omezeném rozsahu pěstováním. Sběr probíhá za sucha, v době maximálního květu rostliny (tj. červenec až září/říjen), načež se rostlina rychle suší ve stínu. V případě použití sušičky ovoce či jiného zdroje umělého tepla nesmí teplota překročit 35 °C.

Pro své výrazné baktericidní a anthelmintické účinky vratič pomáhal v léčbě proti střevním parazitům (škrkavky, roupi), tedy k odčervení. Za tímto účelem byl u lidí používán ještě počátkem 19. století, přičemž ve veterinárním lékařství se stále používá. Jelikož způsobuje překrvení malé pánve a pánevních orgánů, byly jeho vysoké dávky již od dob středověku používány (a zneužívány) jako abortivum k vyvolání interrupce (umělého přerušení těhotenství). U malých dávek paradoxně panovala představa, že naopak podporují početí a snižují riziko potratu. Mimo to jej lidé užívali k léčbě zažívacích problémů, horečky, ran, žaludečních vředů, zácpy, hysterie, hepatitidy a podpoře pravidelné menstruace. Abatyše Hildegarda z Bingenu (1098-1179) používala listy vratiče k léčbě zbytnělé prostaty starších mužů. Severoamerický indiánský kmen Šajenů označoval vratič za "žlutou medicínu" a podával čaj z listů a květů těm, kteří se cítili slabě. V českém herbáři z roku 1899 se v souvislosti s vratičem píše: "Listy dávají se do piva místo chmele; dává se za lék při špatném zažívání, dně, vodnatelnosti a blednici. Také proti škrkavkám u dětí. Proti bolestem v kloubech dělají se koupele z listí, nati, květů i semen rostliny té."

Vzhledem k obsahu jedovatých silic, zejména thujonu, může vnitřní užití vratiče přivodit překrvení orgánů v břišní dutině, závratě a křeče. Nadměrná konzumace způsobuje závažnou otravu, která může skončit smrtí. Při otravě dochází k silnému dráždění sliznice trávicí soustavy, zvracení, průjmu, již zmiňovanému překrvení malé pánve, zúžení zorniček, zpomalení tepu i dýchání, zduření rtů, poškození ledvin, jater, centrální nervové soustavy, a v nejzazším případě k smrti v důsledku útlumu dechového centra. První pomoc v případě otravy spočívá ve vyvolání zvracení, podání živočišného uhlí a vyhledání lékařské pomoci.

S ohledem na to, že je účinná látka drogy příliš blízká dávce toxické, se od jeho vnitřního užívání ustoupilo a nedoporučuje se. Výjimku tvoří roztoky pro potřeby homeopatie. K vnějšímu užití se však pro jeho silné antibiotické a antirevmatické účinky používá i nadále (ať již jako mast, či odvar pro potřeby koupele). Mezi příklady aplikace patří nehojící se rány či ruce a nohy postižené revmatoidní artritidou. Koupel by neměla přesáhnout 15 minut. Osvědčily se též masáže revmatismem postižených svalů nebo kloubů s přídavkem vratiče. Uplatnění bylina našla i v kosmetice, a to při napařování bledého a unaveného obličeje. Vratič obecný se stále používá v některých léčivech a v lékopisu Spojených států amerických je uveden pro léčbu nachlazení a horečky.


Popis

Vratič obsahuje jak léčivé, tak i jedovaté látky. K léčivým patří seskiterpenlakton, který slouží jako prevence migrény (Parthenolid) a malárie (Crispolid).

Silice z květů vratiče obecného ve formě usušeného prášku byla užívána jako prostředek proti různým parazitům jako blechy, vši, roupy aj. Také odpuzuje hmyz. Používá se hlavně ve formě koupele a masti jako silný antibiotický prostředek na nehojící se rány, stejně tak může mít významné protirevmatické účinky. Při vnitřním použití může vyvolat překrvení břišních orgánů, větší dávky způsobují závratě a křeče. Je třeby dodržovat správné dávkování, překračování doporučených dávek může působit velmi nebezpečně.

Použití Vratiče

Byly objeveny silné antibiotické účinky vratiče obecného při vnější aplikaci, obzvlášť v případech špatně se hojících ran. Doporučují se horké koupele rukou a nohou postižených revmatickými bolestmi. Doba koupele by neměla přesáhnout 10-15 minut.

Účinné látky

Z obsahových látek má vratič hlavně silici s hlavní složkou thujonem, který je jedovatý. Také obsahuje hořčiny, třísloviny, organické kyseliny (př. jablečná, máselná, vinná), pryskyřici, inulin a flavonové glykosidy.

Výskyt

Slunná stanoviště, svahy, úhory, rumoviště, okraje cest, břehy.

Příprava Vratiče

Připravíme si silnější nálev, lohujeme zhruba 15 minut. Ten pak přidáme do koupele, která by měla trvat 10-15 minut. Koupele rukou a nohou mají silný antirevmatický účinek, lze provádět masáž revmatismem postižených svalů nebo kloubů mastí z vratiče.

Kategorie

Revmatismus, Kožní problémy,

Dávejte si pozor!

Nevhodné pro těhotné a kojící ženy a malé děti.